S rozvojem počítačových databází i různých digitálních nástrojů a se vzrůstajícím počtem katalogů korespondence a digitálních edic korespondence online lze uvažovat o zpracování a zpřístupnění velkého objemu dat, jehož prohledávání a zkoumání bylo dříve pro jednotlivce jen stěží představitelné.
Klíčovým obdobím, kdy vzniká paralelně několik databázových projektů zaměřených z větší části na korespondenci učenců, byla první dekáda 21. století (EDELSTEIN et al. 2017; URBÁNEK 2018). Průkopnickou roli hrály zejména projekty zaměřené na období raného novověku, zvláště:
- Oxfordský Electronic Enlightenment Project (1995, plně funkční po roce 2000)
- Nizozemský projekt Circulation of Knowledge and Learned Practices in the Seventeenth-Century Dutch Republic (2008)
- Stanfordský projekt Mapping the Republic of Letters (2008)
- Würzburgský projekt Frühneuzeitliche Ärztebriefe des deutschsprachigen Raums (1500-1700) (2009)
- Oxfordský projekt Cultures of Knowledge: An Intellectual Geography of the Seventeenth-Century Republic of Letters (2009) a jeho databáze Early Modern Letters Online (EMLO)
Výše uvedené databázové projekty zpracovávající raně novověkou učeneckou korespondenci nejsou jediné, které v uplynulých dvou desetiletích vznikly. Existuje řada podobných projektů.
S tímto cílem byl roku 2014 iniciován čtyřletý evropský projekt v rámci programu COST Action (European Cooperation in Science and Technology) s názvem Reassembling the Republic of Letters, 1500–1800: A digital framework for multi-lateral collaboration on Europe’s intellectual history (HOTSON – WALLNIG 2019). Za Českou republiku se do aktivit projektu zapojili pracovnice a pracovníci Filosofického ústavu AV ČR, Historického ústavu AV ČR, Knihovny Akademie věd a Knihovny Národního muzea.
Zkušenosti z mezinárodních projektů ovlivnily a inspirovaly vznik portálu Historická korespondence online (HIKO), který byl vytvořen ve spolupráci Filosofického ústavu AV ČR, Masarykova ústavu a Archivu AV ČR a Knihovny AV ČR roku 2018. V rámci tohoto portálu postupně vznikaly databáze zpracovávající korespondenci T. G. Masaryka (HORÁK – JEMELKA 2020), Aloise Musila, Jana Marka Marciho, Milady Blekastad-Topičové a dalších osobností. Přestože tyto databáze používají shodnou standardizovanou strukturu, dosud nedošlo k jejich užšímu propojení a k využití metadat pro komparaci zejména z hlediska aplikace metod síťové analýzy nejen pro jeden korespondenční soubor, ale pro soubory více osobností.
Projekt v tomto směru navazuje zejména na již vydané a chystané svazky Komenského korespondence (Dílo J. A. Komenského 26/I, 26/II; viz URBÁNEK – KLOSOVÁ 2018), na osmnáct svazků Masarykovy korespondence, na devět již vydaných svazků řady Korespondence Jakuba Demla (srov. IWASHITA 2014), na dva svazky edice Korespondence Otokara Březiny (BŘEZINA 2004), na dosavadní tři svazky korespondence vydané v rámci Sebraných spisů Jana Patočky (srov. PATOČKA 2011) a na dva svazky Korespondence Aloise Musila (JŮNOVÁ MACKOVÁ – ŽĎÁRSKÝ – GECKO 2019; JŮNOVÁ MACKOVÁ – ŽĎÁRSKÝ – CICHROVÁ 2021; JŮNOVÁ MACKOVÁ – ŽĎÁRSKÝ – CICHROVÁ 2022 (AJM)).
Projekt NETLET unikátní příležitost propojit nejvýraznější domácí digitální projekty zpracovávající korespondenci významných osobností české vědy, kultury a politiky, podstatným způsobem rozšířit tuto datovou základnu, začlenit do ní data dosud zpřístupněná pouze tiskem a vyvinout inovativní nástroje pro digitální analýzu. Spoluprací pěti institucí vznikne základna pro online národní datový repozitář shromažďující metadata a data rozsáhlých korpusů korespondence intelektuálních elit českých zemí.